Zvířata kladou odpor zřídkakdy

„Zvířata však kladou odpor zřídkakdy. Na rozdíl od lidí většinou setrvávají ve stavu napojení neboli souladu s širší perspektivou. Když lidé vidí zvířata, která jsou naladěná na vibrace své širší perspektivy, často to považují za „instinkt“. To, co lidé považují za instinkt, my nazýváme stavem souladu se širší perspektivou. Důkazy souladu zvířat s jejich širší nefyzickou součástí jsou všude okolo vás a vy je považujete za typické chování zvířat neboli za zvířecí instinkty. Ve skutečnosti však jde o to, že zvíře neklade odpor, takže má volný přístup k širší perspektivě, a tedy vidí větší obraz. Lidé a zvířata přicházejí na svět s rozdílnými záměry. Lidi přirozeně více zajímá první krok: chtějí zažívat různé kontrasty v tomto časoprostoru a vybírat si z nich různé aspekty, v důsledku čehož mají stále přesnější požadavky na lepší život. Zvířata přirozeně inklinují spíše k třetímu kroku: udržují si soulad se širší perspektivou. Lidé jsou na světě proto, aby tvořili různé věci na základě konkrétních záměrů. Zvířata netvoří tak specificky, mnohem méně vnímají životní kontrasty a méně se rozhodují. Jednoduše řečeno, lidé jsou tvořivější a zvířata uvolněnější. Takové jsou přirozené sklony lidí a zvířat.“ Ester a Jerry Hicks, kniha Klíč ke všem vztahům