VÁNOČNÍ DÁREK
Dostala jsem od kamaráda dva vánoční dárky. Učím se být princeznou a tak jsem řekla, že chci třetí. A ten že má být projevem toho, že mě vnímá,
váží si mě
a cení si mě
. Od něj zaznělo hluboké: „Hmmmm.“ A po chvilce přemýšlení se mě zeptal: „Jak to vypadá, když vnímáš druhého člověka?!“
Druhý den jsem se k tomu vrátila z trochu jiného směru. Už po několikáté mi chodila informace k jeho 15.ti letému synovi. Nastala vhodná chvíle tohle téma otevřít. „Vnímat druhého člověka je být s ním, komunikovat s ním, vědět, co má rád, v čem je dobrý. Tvůj syn končí devítku a má nastoupit do nové školy. Ty a tvoje žena tu nejste proto, aby jste synovi vybrali školu, jste tu proto, aby jste ho podpořili v tom, v čem je dobrý. A on si tak snáze vybral sám. On se jeví nemastný neslaný třeba, protože si není jist v tom, co mu jde. Např. je citlivý a jeho okolí ho v tom nepodporuje. Pak má mezi spolužáky pocit, že je divný. A on prostě potřebuje v tobě jako otci cítit oporu.“
„Řekl si mi, že není technický typ. A také si mi řekl, že jste mu se ženou vybrali technickou školu
. 
Chápeš?! On tu školu třeba i zvládne, ale kdyby šel např. na peďák,
tak bude mnohem šťastnější. A dá sobě i světu víc, než když bude mít praktické řemeslo.“
Ptala jsem se kamaráda: „Kolik času prožíváte spolu? Ty a tvůj syn?“ Odpověď zněla: „No moc ne.“ Pokračovala jsem: „Říkal si, že syn není moc sebevědomý. On potřebuje vědět, že mu rozumíš a stojíš při něm. K Vánocům pro něj máš počítačovou hru
a ještě nějakou blbinku
. A co kdybys mu dal váš společný čas? Např. můžete jet na nějaký víkendoví kruh pro otce se syny. Nebo něco podobného. Můžete jet i sami. Každopádně potřebujete jet mimo vaše známé prostředí a seminář s více chlapy vám to ulehčí. Protože tam budete mít program a také sdílení s ostatními
. Může se stát, že syn bude navenek rozpačitý, ale uvnitř ho to zahřeje. Uvidíš.“
„Děkuji ti za inspiraci. Já věděl, že jsme si vzdálení, i jsem to chtěl změnit, ale nevěděl jsem, jak se k němu mám dostat. Tohle je dobrý nápad.“
Co můžeme dát svým blízkým nejen k Vánocům?! Naši pozornost. Plné vnímání. Komunikaci. Sdílení. A respekt. Tím, že podporujeme druhého, podporujeme i sebe. A neznamená to, že s tím druhým musíme být hodiny. Kolikrát jsou lidé spolu mnoho času a nedotknou se sebe srdcem ani na moment. Někdy stačí naplno prožitých deset minut a je to víc než celý den.
Přeji nám všem, ať jsme veselí a šťastni!
S Láskou
Pavlína
